Antonio Lotti

asi 1667 Benátky ÷ 5.1.1740 Benátky

Italský hudební skladatel.
Antonio Lotti se narodil v Benátkách i když jeho otec Matteo byl v té době kapelníkem v Hanoveru. Hudební studia započal Lotti u Lodovica Fugy a Giovanniho Legrenzi, kteří byli v té době hudebníky v hlavním benátském chrámu, bazilice sv Marka. Lotti svou hudební kariéru také v tomto chrámu započal. Nejprve jako zpěvák-altista (1689), později jako druhý varhaník (1692). Prvním varhaníkem se stal v roce 1704 a v roce 1736 hlavním dirigentem chrámu(maestro cappella). Toto významné postavení si podržel až do své smrti. Kromě toho vyučoval na konservatoři pro sirotky Ospedale degli Incurabili, pro níž rovněž komponoval. Oženil se s tehdy slavnou sopranistkou nazývanou Santa Scarabelli Stella. Datum sňatku není známo.
V roce 1717 opustil na čas Benátky a odcestoval na pozvání saského kurfiřta Friedricha Augusta I. do Drážďan, kde byla s úspěchem uváděna celá řada jeho oper. Do Benátek se vrátil o dva roky později. V roce 1736 vážně onemocněl, zemřel však až v roce 1740. Je pohřben v Benátkách v kostele sv. Geminiana
Lotti byl skladatel širokého záběru. Komponoval mše, kantáty, madrigaly, opery a velké množství instrumentální hudby. Jeho chorály jsou komponovány často a cappella, bez doprovodu hudebních nástrojů. Dílo Antonia Lottiho tvoří přechod mezi pozdním barokem a rodícím se klasicismem. Dílo Anatonia Lottiho ovlivnilo i takové skladatele jako byli Johanna Sebastiana Bacha, George Friedricha Händela a v Čechách např. Jana Dismase Zelenku nebo Jana Michaela Angstenbergera. Ti všichni vlastnili opis Lottiho mše Missa Sapientiae.
Lotti byl rovněž pozoruhodný pedagog. Mezi jeho žáky vynikli zejména Domenico Alberti, Benedetto Marcello, Baldassare Galuppi, Giuseppe Saratelli a Jan Dismas Zelenka.

Pramen: Wikipedia