Collegium Strahoviense

Úvod
Naše vystoupení
  • Program
  • Kronika
  • Nahrávky
  • Repertoár
  • Historie sboru
    Naše působiště
  • Strahovská bazilika
  • Vzácná návštěva
  • Latinské texty
    Zajímavé odkazy
    Kniha návštěv
    Email
    Info pro sbor
         

    Wenzel (Václav) Günther Jacob

    1685 Krajková (Gossengrün) ÷ 21.3.1734 Broumov

    Gunther Jakob, občanským jménem Václav Jan Antonín Jacob byl český benediktin a hudební skladatel.

    Život
    Narodil se v rodině vrchního soudce (''Oberrichter'') v obci Krajková, jako třetí ze šesti sourozenců. Zpíval ve farním sboru rodné obce, později se stal vokalistou v kladrubském klášteře benediktinů.
    V roce 1698, jako čtrnáctiletý, odešel do Prahy a stal se žákem v benediktinském klášteře sv. Mikuláše na Starém Městě. Jako zpěvák byl veden ředitelem kůru u sv. Mikuláše P. Prokopem Smrkovským a hře na varhany a skladbě jej učil varhaník klášterního kostela křížovníků Na Františku P. Isidor Vavák. V té době vznikla jeho první hudební díla. Již v šestnácti letech komponoval mše i drobnější chrámové skladby. Nějaký čas studoval práva, ale později přešel na studium teologie a stal se pomocníkem ředitele kůru při mikulášském klášteře.
    V roce 1710 složil všechny sliby uložené řádem sv. Benedikta a přijal své řeholní jméno Guntherus. V následujících devíti letech dál pracoval jako pomocníka ředitele kůru, ale rovněž horlivě komponoval. Jeho skladby zaznamenaly značný úspěch, takže byly hrány nejen v domovském klášteře a klášterech benediktinů, ale i v kostelech a klášterech spřízněných řádů. Jacobovy skladby byly nalezeny v kostelech a klášterních archivech v Oseku, Rajhradě, Břevnově, Broumově, Brně i Klatovech. O jeho skladby projevila zájem i šlechta a bohatí měšťané. Vyskytují se ve dvorních knihovnách v Mnichově, Vratislavi i Bologni.
    V letech 1713?1714 postihla střední Evropu morová epidemie. Onemocněl i skladatel. Sice přežil, ale poškozené zdraví ho trápilo až do konce života.
    V roce 1719 přijal pozvání hraběnky Marie Gabriely Lažanské z rodu Černínů, významné hudební mecenášky, aby se na zámku v Manětíně stal vychovatelem jejích čtyř dětí. Setrval zde nejméně rok a často se pak do Manětína vracel.
    Vykonal řadu cest po benediktinských klášterech (Sázava, Rajhrad, Klatovy). Nejvýznamnější cesta se uskutečnila v roce 1727, kdy navštívil Vídeň a seznámil se s hrabětem Františkem Ferdinandem Kinským, hudebním mecenášem. Ten ho pozval na svůj dvůr do Eckartsau v Dolním Rakousku, kde se mj. setkal s hudebníky císařské dvorní kapely.
    V posledních letech svého života trpěl bolestivým onemocněním kloubů. Zemřel 21. března 1734. Jeho úmrtí je zapsáno v Broumovském nekrologu slovy:
    ''21./III. 1734 Guntherus Jacob, R.P. Guntherus Iacob, Prof. ad S. Nicolaum Vetero Pragae aet. 49. Prof. 24. Socerd. 20. Notarius Apostolicus, insignis Componista.''
    Není však jisté, že zemřel právě tam.

    Dílo
    Zkomponoval okolo 30 mší, 30 ofertorií, 40 graduale, ale i řadu requiem, litanií a pastorel. Ceněna jsou jeho oratoria a sepolkra. Např. jeho sepolkro Dialogus valedictorius inter Jesum et Mariam je neobyčejně expresivním obrazem loučení na smrt odcházejícího Ježíše se svou matkou. Forma tohoto malého oratoria nemá obdoby v české ani světové hudební literatuře a dokazuje autorovu originalitu a kompoziční vynalézavost. V oratoriu Tenebrae triplex zase hudbou vyjadřuje zemětřesení.

    Pramen: Wikipedia